Nadace O2 v rámci svého dlouhodobého projektu Minimalizace šikany dnes zahajuje celorepublikovou osvětovou kampaň na základních školách s názvem „Školní rok bez šikany“. Cílem kampaně je podnítit diskusi na téma šikany a vztahů v třídních kolektivech. V rámci této akce byl na 4 200 základních škol v České republice rozeslán 1 milion plakátů s informacemi pro žáky, rodiče a učitele. Současně Nadace O2 představila nový webový informační portál www.minimalizacesikany.cz, na kterém najdou děti, učitelé i rodiče radu a pomoc, jak se vypořádat se šikanou.

www

„Využíváme právě začátku školního roku, kdy učitelé se svými žáky nastavují nová pravidla a mnohde vznikají i celé nové kolektivy“, říká Ivana Šatrová, manažerka Nadace O2. „Chceme tak školám pomoci k otevřenější atmosféře a komunikaci ve třídách.“

Plakáty upozorňují žáky a rodiče na to, jak může šikana vypadat a poskytují jednoduché informace, jak se zachovat a na koho se obrátit. Učitelé zase získají přehled postupných kroků, jak řešit objevenou šikanu na škole a kde najít odbornou pomoc a informace. Na webovém portálu www.minimalizacesikany.cz mají žáci, rodiče i učitelé možnost využít internetovou poradnu, kde jim s problematikou šikany poradí zkušení odborníci.

Svou smutnou zkušenost se šikanou na základní škole potvrzuje také patronka projektu Minimalizace šikany, mladá talentovaná zpěvačka Markéta Poulíčková: „Šikanu od spolužaček jsem zažívala celý druhý stupeň základní školy. Byla jsem takové ošklivé káčátko, věnovala jsem se zpěvu a tím jsem se hodně lišila. To stačilo k tomu, aby mě kolektiv nepřijal mezi sebe. Schovávali mi učebnice, roztrhali žákovskou, posmívali se mi. Učitelky bohužel spíše předstíraly, že nic nevidí,“ konstatuje Markéta. „Bylo to pro mě hodně smutné období. Myslím, že je nesmírně důležité, aby se nahlas řeklo, že k šikaně na školách dochází, že existuje. Velmi vítám aktivity projektu Minimalizace šikany a ráda jsem se stala jeho patronkou. Chci dodat odvahu a povzbuzení všem dětem, které se ocitly v podobné situaci,“dodává Markéta.

Osvětovou kampaň „Školní rok bez šikany“ podporuje Iniciativa proti šikaně

„,Iniciativa proti šikaně´ je neformální seskupení politiků a odborníků, které usiluje o účinné a systematické omezování výskytu šikany na školách“, představuje Iniciativu PhDr. Walter Bartoš, předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR. „Chceme podporovat podobné programy a přispět ke zvyšování obecného povědomí o školním šikanování.“

„Cílem Iniciativy je předcházet závažným projevům šikany na školách a „Školní rok bez šikany“ splňuje naše představy o preventivních aktivitách“, dodává Doc. PhDr. Dušan Lužný, Dr., náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy.

Přílohy:

1. Rozdíl mezi škádlením a šikanou

Rozdíl mezi šikanou a škádlením nejlépe pozná ten, komu je ubližováno. Při škádlení je mezi oběma stranami vyrovnaný poměr sil, tzn. není vítěze ani poraženého. Škádlení je pro obě strany legrací, zábavou. Šikana je pro jednu stranu zábava a legrace, pro druhou ponižování a bolest.

Vnitřní rozdíl je veliký. Jestliže svého kamaráda škádlím, tak očekávám, že to bude legrace nejen pro mě, ale i pro něj. Ale když vidím, že to jako legraci nebere, že je zraněný, pak pocítím lítost a omluvím se mu.

U šikany je to obráceně. Agresor chce druhému ublížit, chce ho ranit. A má z toho radost. Nejenom, že se mu neomluví, ale své chování opakuje. A většinou násilí stupňuje.

Když někdo někoho škádlí a on mu jasně řekne, aby toho nechal, tak to musí respektovat. Jinak se jedná o porušování práva druhého člověka. A to má už k šikanování blízko. Naše práva končí tam, kde začínají práva druhého.

Když se řekne školní šikana

O školní šikaně hovoříme, pokud jeden nebo více žáků úmyslně, často opakovaně, týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k tomu fyzickou i psychickou agresi a manipulaci.

Šikana je přítomna na většině škol, není ovšem zvykem o ní mluvit. Diskuse a medializace přichází bohužel až v momentě extrémních případů. Hlavním důvodem je obecná neznalost různých forem a vývoje šikany.

2. Markéta Poulíčková, patronka projektu Minimalizace šikany

Poprvé na sebe upozornila v roce 2002 vítězstvím v sedmém ročníku hudebního festivalu Zlíntalent, kde jako čtrnáctiletá zvítězila s písní Dream a little dream of me od kapely Mamas and Papas.
Následovalo účinkování v dalších pěveckých soutěžích po celém světě. V lednu 2003 získala Markéta hlavní cenu Grand Prix na festivalu Children International Nile Song Festival v egyptské Káhiře, kde soutěžila s písní Michala Davida Teď královnou jsem já z muzikálu Kleopatra. Po svém debutovém albu Story of Life vydaném v roce 2007 nedávno představila své druhé album Markéta, jehož singl Dancing se nyní hraje v českých rádiích. Jejím největším současným úspěchem je nastudování druhé hlavní role v muzikálu Carmen, ve kterém se na podzim představí po boku Lucie Bílé.

Více na www.marketamusic.cz