Příběh o šikaně - Ondřej
Šikana se týká každého druhého žáka
(Metro, 19. 2. 2007)
Je jedno, jestli má šikana mezi spolužáky ve škole formu psychického nebo fyzického nátlaku. Šikanované dítě může trpět nočními můrami, zdravotními problémy, útěky z domova, v krajním případě může sáhnout nešťastné dítě i k sebevraždě. Výskyt šikany na českých školách měl v posledních letech narůstající tendenci. Podle výzkumů zabývajících se výskytem šikanování se s různou formou násilí setkalo 40 procent žáků základních škol. Dalších 45 procent bylo svědkem týrání někoho jiného. Z celkového výsledku průzkumu tak vyplývá, že se s výskytem šikany na českých školách setkal každý druhý žák. Jenom čtvrtina z nich ale na šikanu upozornila. "Není přehnané říci, že šikana existuje v jisté formě na každé škole," říká Michal Kolář, odborný garant projektu O2 na boj proti šikaně, a dodává: "Učitelé však málo dokážou posoudit, co je a co není obyčejné škádlení." Možná i proto podle průzkumů jen třetina dětí věří, že je škola schopna je před šikanou chránit.
I posmívání je šikana
Nejčastější formy útoku na druhého se objevují ve formě posmívání, pomlouvání druhých a nadávkách. Obětí fyzického útoku se stává okolo 10 procent dětí. Více než 20 procent z nich přiznalo, že jsou napadáni každý den, 25 procent pak aspoň jednou týdně. Za důvody vedoucími k násilí na spolužácích lze hledat nejen jednotlivé fyzické odlišnosti, ale v posledních letech stále narůstající rozdíl mezi majetkovými poměry rodin.
Každé páté dítě o problémech mlčí
A kam že se oběti šikany nejčastěji obracejí s žádostí o pomoc? Mnohem častěji se děti uchylují s prosbou o pomoc k třídní učitelce (25 %), před rodiči o svých problémech drtivá většina dětí mlčí. O pomoc rodičů žádá pouhých 12 procent dětí. Jedním z nejčastějších "řešení", ke kterým se děti uchylují, je mlčení. 21% obětí šikany však často ze strachu před pomstou nepožádá o pomoc nikoho.
Jak minimalizovat šikanu?
Právě fakt, že se děti se svými zážitky s šikanou bojí svěřovat, byl důležitým bodem pro začátek projektu MiŠ (minimalizace šikany), jehož realizaci iniciovala nadace O2 ve spolupráci s občanským sdružením AISIS. Počátek vzniku projektu MiŠ, jehož realizace byla rozdělena do období tří let, nejprve zahrnoval vyškolení a certifikování 16 členů tzv. lektorského týmu. Zároveň byla formou dotazníkového šetření zjišťována míra šikany v jednotlivých školách. "Výskyt šikany na školách považujeme za alarmující. Systematické vzdělávání pedagogů a jejich přípravu na boj se šikanou považujeme za první krok, který povede k účinnému snižování této epidemie na školách," říká manažerka projektu nadace projektu Ivana Šatrová.
Dětem pomáhají zážitkové workshopy
Do programu bylo postupně zapojeno 205 pedagogických pracovníků ze 17 základních škol. Že je o projekt značný zájem ukazuje fakt, že poptávka mezi učiteli po zařazení do kurzu zdaleka převyšuje počet nabízených míst v programu. "Učitelé jsou více ochotní se v oblasti šikanování vzdělávat a tím přispívat ke zlepšování vztahů mezi dětmi," říká ředitelka základní školy Hanspaulka Marie Pojerová, jejíž škola se projektu účastní. Součástí vzdělávání pedagogů ve vztazích mezi dětmi jsou i tzv. "zážitkové pobyty" pro žáky 6. - 9. ročníků, na kterých se děti učí vzájemné toleranci spojené se snahou o zapojení slabších členů do společných aktivit. Ty probíhají spíše formou spolupráce než vzájemného soupeření. Stejně tak jsou děti přesvědčovány, aby případnou šikanu ohlásily učiteli či rodičům, a nedaly tak příležitost k dalšímu pokračování násilí na sobě samých nebo spolužácích.
Novinkou je i využití služeb psychologa, který je několik hodin v týdnu k dispozici všem dětem. Nelze ji vymýtit, ale lze proti ní bojovat "Pro laika je velmi obtížné šikanu rozpoznat," říká Michal Kolář, který se otázce tyranizování u dětí věnuje více než dvacet let. "Důležitý pro odhalování šikany je způsob práceve škole. Klasická výuka, která u nás převažuje, nedává šanci proniknout do vztahů ve třídě a šikanu odhalit," dodává Kolář. Boj se šikanou nejde zcela vyhrát, ale v každém případě je možno její výskyt omezit na minimum.
