Příběh o šikaně - Ondřej
Malého násilníka hlídala celá škola
(MF Dnes, 27.1. 2007)
Základní školy se učí, jak se správně chovat v situacích, když se v nich objeví agresivní žáci
Praha - Byla to skoro detektivka.
Sedmák ze základní školy J. A. Komenského v Lysé nad Labem ubližoval ostatním dětem.
Zpočátku to dělal chytře - oběti šikanoval mimo budovu školy. Pedagogové tak jen těžko získávali důkazy. Navíc to byl chlapec, který na první pohled nevynikal silou. Byl to spíš obratný manipulátor, který uměl okolí ovládat.
"Obklopil se kumpány a shodili třeba na zem kluka, do kterého si všichni šli kopnout," popisuje ředitelka školy Vlasta Karásková. "Do hlídání nebezpečného mladíka se zapojil celý učitelský sbor, a to i ve školní jídelně. Sledovali jsme jeho chování všude, abychom mu pak mohli popsat, co se kdy přesně dělo," vzpomíná ředitelka. Během této doby si občas zvala do ředitelny pár dětí, které ji o agresorově chování informovaly. "Musela jsem to dělat nenápadně, protože kdyby násilník měl podezření, že děti se mnou mluví o něm, mstil by se," vysvětluje Karásková. Později násilného chlapce s nasbíranými svědectvími konfrontovala. A jeho rodičům oznámila, že případ předává policii.
Téměř detektivní postup školy v Lysé nad Labem byl správný.
"Šikana je onemocnění celého kolektivu, které se musí řešit velmi opatr ně," říká odborník na násilí ve školách, psycholog Michal Kolář.
Touto "nemocí" přitom podle nejvíce či méně trpí každá škola. Čtyřicet procent dětí v průzkumech uvádí, že jim samotným bylo někdy ubližováno. Z Kolářových analýz navíc vyplývá, že téměř všichni učitelé tápou a neumějí šikanu poznat, natož řešit. "Lapidárně řečeno, ve snaze pomoci by více ublížili," míní. Před časem se proto rozjel projekt, který pedagogy učí pracovat se šikanou. Učitelé, kteří školením prošli, mají lepší výsledky: podle testů si v krizi ví rady 85 procent z nich.
Zmíněná škola v Lysé nad Labem se projektu s názvem Minimalizace šikany účastní. Stejně tak například plzeňská základní škola Rodinná. Její ředitelka Pavla Jedličková ocenila, že při školeních nacvičovali modelové situace. "Zahrála jsem si rodiče agresora. Právě s nimi musím jednat. Vcítila jsem se do jejich kůže a teď vím, jaká volit slova, abych neprovokovala," říká.
Do projektu je zapojeno sedmnáct škol. "Plánujeme, že výsledky nabídneme krajům. Ty posoudí, zda budou program následovat školy, které pod ně spadají," říká vedoucí projektu Milan Kotík.
Tabulka
* Školáci a šikana
Co ukázal průzkum na základních školách:
- šikanovaných žáků bylo 40 %
- svědkem šikany bylo 44 %
- fyzickou šikano zažilo 10 %
- denně je šikanováno 21 %
Druhy šikany: Fyzické násilí - škrcení, kopání, fackování, ničení školních pomůcek oběti, agresor například nedovolí oběti jít na záchod.
Slovní násilí - nadávání, urážení, zesměšňování, rozšiřování pomluv, skládání posměšných básniček, neodpovídání na pozdrav či na otázky.
Zdroj: Průzkum mezi 1358 žáky na základních školách, které se zapojily do projektu Minimalizace šikany.
