Jirka byl žákem čtvrté třídy. Celé tři roky školní docházky patřil mezi průměrné žáky, ničím se od nich výrazně nelišil, do školy chodil rád a se spolužáky trávil i volná odpoledne. Ve čtvrté třídě se ale něco změnilo.
Již od října měl slabší prospěch, aktivit se nechtěl účastnit a o přestávkách byl spíše mimo třídu. Třídní učitelka si všimla i toho, že do minulého roku běžné pošťuchování s Tomášem (veselým, hovorným a třídou oblíbeným spolužákem) přešlo v jednostranné vtipkování na účet Jirky. Jirkův prospěch se stále zhoršoval, v hodinách byl negativistický a několikrát si třídní učitelka všimla i toho, že se o přestávkách se spolužáky pral.
Ačkoliv se třídní učitelka opakovaně pokoušela spolužákům domlouvat a Jirku motivovat k výuce, žádná změna ve vztazích nepřicházela. Následně bylo školou kontaktováno středisko výchovné péče. Při intervenčním programu ve třídě se podařilo několika žákům situaci dobře pojmenovat a také zaznělo vysvětlení důvodu k odmítavému chování vůči Jirkovi. Příčina byla způsobena tím, že o prázdninách po třetí třídě dostal Jirka od rodičů počítačovou hru, kterou si přál i Tomáš. Tomáš ji však nedostal a začal Jirkovi závidět. Tomáš využil svého postavení a oblíbenosti ve třídě a začal prosazovat celkové odmítání Jirky.